Jak vybrat distribuci
Spaces podporuje čtyři distribuce: Fedora Linux (fedora),
Arch Linux (arch), Ubuntu LTS (ubuntu) a Kali Linux (kali). Každá
má své výhody a v této části si je postupně rozebereme.
Fedora
Fedora Linux je upstreamová (nejnovější) verze Red Hat Enterprise Linuxu (RHEL), linuxové distribuce, kterou používají především velcí podnikoví zákazníci, jako jsou vlády, armády a velké společnosti, pro svou backendovou infrastrukturu. Důvodem je řada bezpečnostních a hardwarových certifikací a záruky dlouhodobé podpory. RHEL vyvíjí společnost Red Hat, kterou vlastní IBM. Pokud nepracujete v IT oddělení některé z těchto společností, se systémy RHEL se přímo nesetkáte. Jejich rozšíření a cena však vedou k tomu, že hodnota společnosti Red Hat je desetkrát vyšší než hodnota Canonical, tvůrců Ubuntu.
Fedora je komunitní projekt, který finančně podporuje Red Hat. Většinu Fedory vyvíjejí inženýři Red Hatu. Protože Fedora tvoří základ, z něhož vycházejí odvozené distribuce RHEL, nabízí bezpečnostní funkce podnikové úrovně, jako jsou SELinux (povinné řízení přístupu) a Secure Boot. Má také centrální službu pro sestavování balíčků a jejich podepisování. Red Hat je navíc zisková společnost a Fedoru používají i další podnikoví zákazníci, takže všechny balíčky Fedory podléhají přísným pravidlům týkajícím se duševního vlastnictví (IP) a patentů. V žádném z jejích repozitářů nenajdete ovladače Nvidia, Steam ani hardwarové dekodéry.
Fedora používá částečný model průběžného vydávání. Každých šest měsíců vyjde nová verze Fedory a každá verze je podporována po dobu 13 měsíců. To znamená, že jsou vždy podporovány aktuální i předchozí verze Fedory. Označení částečný znamená, že se v rámci jedné verze Fedory vyhýbá významným aktualizacím balíčků a binární rozhraní aplikací (ABI) knihoven zůstává stabilní, ale menší aktualizace balíčků jsou povoleny.
V praxi to znamená, že balíčky a vývojová prostředí (například virtuální prostředí Pythonu) sestavené třeba pro Fedoru 44 budou fungovat po celou dobu podpory Fedory 44. Velké skupiny balíčků, jako KDE a Gnome, dostávají menší aktualizace hned po jejich vydání. Významné aktualizace (například 6.x nebo 5.x) se zařazují až do následující verze Fedory. Protože se cykly vydávání KDE a Gnome shodují s cyklem Fedory, významná vydání obvykle přicházejí se zpožděním 1–2 měsíců. Verze jádra, firmwaru Linuxu a ovladače GPU (Mesa) se nezadržují a Fedora používá nejnovější verze těchto součástí, obvykle se zpožděním 2 týdnů.
Shrnuto: Fedora nabízí skvělé, zabezpečené a aktuální vývojové prostředí bez neočekávaných problémů při menších aktualizacích. Má však slabou podporu hardwaru a proprietárních aplikací, pokud ji nerozšíříte o repozitáře třetích stran, které snižují stabilitu systému a oslabují jeho bezpečnostní záruky.
Poznámka: Secure Boot a SELinux nejsou v Spaces podporovány. Anatase je založený na Fedoře, takže tyto funkce implementuje nad Spaces. Díky tomu můžete ve Spaces používat Fedoru bez omezení SELinuxem.
Ubuntu
Ubuntu je distribuce s pevnými vydáními a vlajkový produkt společnosti Canonical. Vychází ve dvou variantách: jako vydání LTS a průběžná vydání. Každých šest měsíců, obvykle v dubnu (.04) a říjnu (.10), vychází nová verze Ubuntu. Každé dva roky v dubnu se tato verze stává vydáním Ubuntu LTS; ostatní vydání jsou průběžná. Průběžná vydání koncoví uživatelé obvykle nepoužívají. Nejnovější verze LTS jsou 22.04, 24.04 a 26.04.
Na rozdíl od Fedory má Ubuntu zcela pevná vydání. Jakmile se před vydáním LTS zmrazí balíčky, nedostávají už žádné aktualizace kromě bezpečnostních oprav. To platí pro všechny balíčky, pokud nezískají výjimku podle postupu popsaného v dokumentaci Ubuntu. Každé vydání LTS je po zveřejnění bezplatně podporováno po dobu 5 let; Canonical nabízí dalších 5 nebo 10 let placené podpory. Výjimkou je vydání nového jádra uprostřed cyklu, označovaného jako jádro HardWare Enablement (HWE), které může lépe podporovat novější notebooky. Uživatel ho však musí vybrat ručně, což zhoršuje uživatelský dojem.
Protože Ubuntu má dvouletý cyklus vydávání s dlouhodobou podporou po dobu 5 let, volí ho většina dodavatelů linuxového softwaru. Instalační skripty na něm proto fungují správně častěji než na Fedoře, u níž je nutné je aktualizovat každých šest měsíců. Ubuntu tak nabízí nejlepší kompatibilitu softwaru, ovšem za cenu toho, že dlouho po vydání LTS (například v polovině roku 2027 u Ubuntu 26.04) začne působit zastarale a vývoj na něm bude obtížný. Navíc se sčítají všechny nekompatibility zavedené během posledních 2 let a balíčky třetích stran. Aktualizace z jedné verze LTS na další (například z 24.04 na 26.04) tak mohou rozbít instalaci, pokud je neprovádí zkušený linuxový odborník a nevěnuje jim tři hodiny. To nevadí, protože v Spaces můžete svůj prostor Ubuntu jednoduše vytvořit znovu místo marné snahy o jeho aktualizaci.
Arch
Arch je decentralizovaná komunitní distribuce s průběžným vydáváním.
Udržují ji dobrovolníci z celého světa a její repozitáře nabízejí nejnovější
verze balíčků po krátké testovací fázi. Jako první přináší nové verze jádra,
ovladačů GPU, Pythonu a knihoven. Má také rozsáhlý repozitář s otevřenými
i proprietárními aplikacemi (například Vivaldi, ovladače Nvidia a hardwarové
dekódování).
Arch navíc hostí Arch User Repository (AUR), do kterého může každý uživatel
přispívat soubory PKGBUILD (formát balíčků Archu) s pokyny k sestavení
a instalaci většiny softwaru třetích stran. K AUR se přistupuje pomocí
pomocného nástroje, například yay, který mohou Spaces předinstalovat.
Díky kombinaci rozsáhlých a aktuálních repozitářů balíčků a AUR se Arch stal
dominantní distribucí pro koncové uživatele.
Arch tradičně nenabízí snadno použitelný instalátor, takže tuto roli přenechává
odvozeným distribucím. Odtud pochází rčení „I use Arch BTW“ („Mimochodem,
používám Arch“), protože správná instalace Archu vyžaduje buď hluboké
znalosti vnitřního fungování Linuxu, nebo několik dní experimentování,
zejména pokud potřebujete pokročilé bezpečnostní funkce, jako jsou LUKS
(šifrování disku) a Secure Boot. Arch navíc neposkytuje vůbec žádné záruky
ABI. Proto se říká, že nikdy nemáte používat sudo pacman -Sy <package>,
ale vždy sudo pacman -Syu, protože částečné aktualizace mohou instalaci
rozbít. I když zkušení uživatelé (včetně autora této dokumentace) používají
sudo pacman -Sy <package> pořád, mladý učedníku.
Rozšíření Archu do hlavního proudu však zároveň odhaluje trhliny v jeho základech. Repozitář AUR se stal cílem phishingových a malwarových útoků, což vedlo k doporučením se mu vyhýbat. Chybí také centrální služba pro podepisování: každý přispěvatel používá vlastní klíče GPG a vlastní výpočetní prostředky k sestavování a nahrávání balíčků. Díky tomu se Arch nehodí do firemního prostředí a stále méně i pro osobní použití. AUR byl jedním z hlavních důvodů, proč Arch používat, a malware byl až do roku 2023 neznámým jevem. Tyto nešťastné události proto snižují hodnotu Archu pro koncové uživatele.
Kali
Kali Linux je komunitní distribuce pro penetrační testování založená na Debianu Testing. Lze ji použít k instalaci nástrojů pro hacking a reverzní inženýrství, které mohou sloužit k napadení jiných systémů (nebo k hacknutí routeru sousedů, pokud je vám 12). Pro každodenní používání nabízí slabou podporu aplikací třetích stran a má i další drobné nedostatky v uživatelském prostředí. Je poskytována jako ukázka pro Spaces a pro přístup k nástrojům reverzního inženýrství, neměla by však nahrazovat tři hlavní distribuce, které Spaces nabízí.
Přehled
Po vysvětlení, jak je každá distribuce navržena a k čemu je určena, můžeme vytvořit matici doporučení, která ukáže, co se hodí pro jednotlivé účely. Kali Linux vynecháváme, protože jeho využití je zřejmé.
Pro vývoj byste měli používat Fedoru, pokud vyvíjíte pro Linux, a Ubuntu, pokud jste výzkumník, pracujete s AI/ML, robotikou nebo spoléháte na proprietární knihovny. Arch se pro vývoj hodí také, ale dává smysl pouze tehdy, pokud je Arch i váš základní systém. Výměnou za aktuální software a ovladače na ploše se totiž vzdáváte kompatibility a přijímáte změny ABI. Protože Anatase spravuje ovladače i vaše desktopové prostředí a poskytuje vám přístup k Ubuntu a Fedoře, používání Archu je nevyvážený kompromis.
U aplikací bývají balíčky deb pro Ubuntu obvykle podporované lépe než obecné balíčky rpm, které fungují na Fedoře. Pro nejnovější verze grafických aplikací s otevřeným zdrojovým kódem se hodí také hlavní repozitáře Archu a AUR (při opatrném používání). Aplikace Flatpak se obvykle snáze nastavují a udržují. Pokud je to možné, upřednostňujte proto získávání aplikací odtud a na Spaces se obracejte až v krajním případě. Spaces je určen především jako vývojové prostředí.
Srovnávací matice distribucí
| Funkce | Arch | Ubuntu LTS | Fedora |
|---|---|---|---|
| Aktuálnost balíčků | Vynikající. 1 týden u menších aktualizací, méně než 3 týdny u významných | Zpoždění 6 měsíců až 2 roky | 2 týdny u menších aktualizací, přibližně 2 měsíce u významných (do dalšího vydání) |
| Nové vydání | - | Každé 2 roky | Každých 6 měsíců |
| ABI | Nestabilní ABI. Aktualizace mohou vyžadovat opětovné sestavení balíčků AUR a místních balíčků | Stabilní v rámci jednoho vydání LTS | Obecně stabilní v rámci jednoho vydání |
| Proprietární balíčky | Široká dostupnost v oficiálních repozitářích a AUR | Vynikající, oficiálně podporováno většinou softwaru | Vyžaduje repozitáře třetích stran, nestabilní |
| Stabilita | Dobrá* | Vynikající* | Dobrá* |
| Zabezpečení | Dobré pro oficiální repozitáře | Skvělé | Vynikající |
| Vývoj | Dobrý | Vynikající (priorita: proprietární závislosti / závislosti třetích stran) | Vynikající (priorita: aktuální verze knihoven) |
| Cílové použití prostoru | Oficiálně nepodporováno / komunitní software v AUR | Software třetích stran, vývoj se stabilními knihovnami (např. VPN, ROS, AI/ML, docker) | Vývoj s aktuálními knihovnami |
* Fedora a Arch vykazují regrese přibližně se stejnou četností. Týden navíc u menších aktualizací a několik měsíců u významných aktualizací dělají Fedoru o něco stabilnější. AUR, PPA a COPR pak všechny tři distribuce podobně destabilizují.